Radana Vítková, Playboy
Jako horská tůň
Nebanální nadčasový příběh o zvláštní podobě lásky
Už sám název Želary, jméno fiktivního nehostinného horského místa na československém pomezí, kam zasadila soubor stejnojmenných povídek spisovatelka Květa Legátová, v sobě nese magickou lyričnost i melancholii, jako předzvěst těžce zkoušených osudů a nelehkého bytí jejich postav. Rozsáhlé koprodukce se odvážně chopil režisér a producent Ondřej Trojan.
Ačkoli poetické prózy Legátové patří mezi bestsellery a představují tak pro filmaře kvalitní základ, převést na plátno její jazyk vynikající bohatou obrazností je oříškem srovnatelným s dílem Vančurovým. Látka poskytuje vděčný materiál, je ale také náročná a ošidná. Pro úspěch filmu byl proto klíčový vyvážený, citlivě propracovaný scénář, v němž scénárista Petr Jarchovský čerpal kromě Želar z novější novely Jozova Hanule. Na pozadí života želarského mikrosvěta za 2. světové války tak soustředil pozornost na komorní příběh nevšedního pouta rozdílných lidí, které vzniklo pod tlakem okolností, ze soucitu a donucení, což nijak nezmenšuje sílu postupně vznikající lásky.
Hlavní hrdinkou je emancipovaná lékařka Eliška, jíž od diplomu dělí zavřené vysoké školy a která je spolu s přítelem Richardem, významným chirurgem, součástí protifašistického odboje. Když je jejich činnost odhalena, Richard zmizí, aniž by věděla zda přežil. I ona se musí za pomoci dalšího přítele z nemocnice skrýt. Lékař zajistí nové papíry a osloví pacienta Jozu, neotesaného venkovana, který málem přišel na lesní pile o život a jemuž Eliška darovala při operaci krev, aby pomohl. Hromotluk s dětskou duší je ochoten poskytnout mladé městské ženě útočiště ve svém roubeném domě na odlehlém místě uprostřed hor. Jenomže v Želarech platí pevná pravidla, před lidmi i před Bohem, a tak musí Eliška změnit identitu nejen na papíře. Stává se z ní Hanule, Jozova žena…
Zcela v duchu předlohy rozehrál Trojan nesentimentální, dojemné i kruté
drama z drsného prostředí, čisté a svěží jako horská tůň - poetickou filmovou
báseň, zabydlenou plnokrevnými postavami, jejichž příběhy se dramaticky
klenou v menších i větších obloucích, aby společně spěly k osudové tragedii
stejně absurdní, jako přízračné pro válečná šílenství. Příběhy mistrně prokreslené,
často na minimální ploše, bez dialogů, a přesto i ve zkratce vyčerpávající.
Ač ukotvené v dobových reáliích, naléhavě nadčasové, dokazující, jak pestrá
může být paleta citů a vztahů, jak nevyzpytatelný je život. Až na stylově
poněkud nesourodý závěr je Trojanův návrat k režii překvapivě sebejistý,
okouzlí hudba, kamera Asena Šopova, skvělá je vývarná stránka filmu i herecké
výkony obou hlavních představitelů, stejně jako Ivy Bittové Miroslava Donutila,
JaroslavyAdamové či Ivana Trojana v epizodních úlohách.
-----------
ČR,SR,Rakousko
Režie: Ondřej Trojan
Hrají: Aňa Geislerová, György Cserhalmi
Distribuce: Falcon
****1/2